Zákon o právu na digitální služby (12/2020 Sb.): průvodce pro obce a města

Co zákon o právu na digitální služby říká v praxi

Zákon č. 12/2020 Sb., známý také jako digitální ústava, dává občanům právo činit úkony vůči úřadům digitálně, pokud zákon nevyžaduje papír. Pro obce a města to neznamená jen „mít web“, jde o konkrétní úkony, které mají být dostupné elektronicky. V přenesené působnosti (třeba matrika) je to povinnost, v samostatné působnosti má obec právo, nikoli povinnost digitální služby poskytovat (§ 14 odst. 3).

Zákon směřuje k tomu, aby občané mohli vyřizovat agendu digitálně, bez zbytečných překážek. Od podání žádosti až po úhradu poplatků. Úřady by měly přijímat elektronická podání a nevyžadovat údaje, které už má stát k dispozici.

Klíčový termín: únor 2027

Zákon míří k tomu, aby byly do února 2027 digitálně dostupné úkony vedené v katalogu služeb, u kterých to jejich povaha umožňuje. Týká se to hlavně přenesené působnosti. Pokud by obci zřízení digitální cesty způsobilo nepřiměřenou zátěž, zákon s tím počítá (§ 4 odst. 4 až 6) a obec věc konzultuje s Digitální a informační agenturou.

Jaké agendy obce nejčastěji zavádí online

Podle zákona 12/2020 Sb. by obce měly zpřístupnit své služby v digitální podobě. Z praxe víme, že obce začínají těmito agendami, které občané využívají nejčastěji:

1. Podání a žádosti: agendy pro nejčastější životní situace (zábory, kácení, hlášení závad)
2. Přístup bez přihlášení: aby agendy mohli použít i ti, kdo elektronickou identitu nemají (spolky, firmy, cizinci)
3. Automatické předvyplnění: kdo se přihlásí (např. bankovní identitou nebo přes MojeID), má údaje načtené ze státních registrů
4. Online platby: možnost úhrady přímo v podání, například poplatků ze psů nebo záborů
5. Komunikace: potvrzení o přijetí podání a přehled jeho stavu pro občana
6. Přehled podání: přihlášený občan vidí, co úřadu poslal, a platební údaje k poplatkům

Proč nestačí PDF formulář ke stažení

Mnoho obcí má na webu PDF formuláře ke stažení, vyplnění a následnému odeslání e-mailem. Z praxe vidíme, proč to občanům ani úřadu nestačí:

• Občan musí formulář nejprve stáhnout, což je zbytečná překážka
• PDF neumožňuje automatické předvyplnění údajů ze základních registrů
• Chybí okamžité potvrzení o přijetí s číslem podání
• Nelze integrovat online platbu přímo v průběhu podání
• Občan neví, „jestli to došlo“
• Úředník musí ručně přepisovat údaje do svého systému

Občané dnes čekají interaktivní elektronický formulář: vyplní ho přímo v prohlížeči, dostanou okamžité potvrzení a rovnou zaplatí.

Proč agendy dostupné bez přihlášení mají vyšší využití

Přihlášení s ověřenou identitou (např. bankovní identitou nebo přes MojeID) přináší občanům bonus: automatické předvyplnění údajů a přehled podání. Toto přihlášení je volitelné, nikoliv povinné.

V praxi však narážíme na to, že řada subjektů elektronickou identitu prostě nemá:

• Firmy a podnikatelé: NIA identita pro ně není standardně dostupná
• Spolky (SDH, sportovní kluby): jako právnické osoby ji nemají
• Cizinci: nemají českou elektronickou identitu
• Občané bez eID: mnoho lidí si identitu nezřídilo, ať už z nezájmu nebo technických důvodů

Z naší praxe vidíme jasný trend: čím méně překážek před občana postavíte, tím více lidí digitální službu skutečně využije. Agenda vyžadující přihlášení má výrazně nižší využití než agenda dostupná okamžitě.

Údaje podatele přitom nejsou specialitou digitálního zákona. Z podání činěných vůči obci musí být patrno, kdo je činí. Tuto náležitost stanoví už správní řád (§ 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.) a formulář ji u každého podání vyžaduje. Kdo se přihlásí (např. bankovní identitou nebo přes MojeID), má tyto údaje rovnou ověřené a předvyplněné.

Co dnes občané od úřadu čekají

Digitální podání dávno není nadstandard. Termín v zákoně jen dohání to, co lidé považují za samozřejmost už několik let:

Měřítkem není sousední obec, ale banka

Občan nesrovnává váš úřad s obcí o deset kilometrů dál. Srovnává ho s tím, co běžně vyřídí večer z mobilu u banky, pojišťovny nebo e-shopu. Formulář ke stažení a vytisknutí v tomhle srovnání nevypadá jako specifikum úřadu, ale jako krok zpět.

Tlak na přepážky

Bez online alternativy roste počet osobních návštěv. To znamená delší fronty, více práce pro úředníky a nižší spokojenost občanů.

Reputace obce

Sousední obec, která digitalizaci zvládla, je vnímána jako moderní a vstřícná. Občané rozdíl poznají.

Jak začít bez velkých investic

Nemusíte stavět nový portál ani kupovat drahé licence. Existují cesty, jak začít digitálně podávat do několika dní:

1. Identifikujte nejčastější žádosti: začněte agendami, které občané nejčastěji podávají (zábor prostranství, kácení dřevin, hlášení závad, poplatek ze psů, dotace pro spolky).
2. Vyberte řešení se všemi klíčovými vlastnostmi: přístup bez přihlášení, automatické předvyplňování, online platba a výstup do spisové služby.
3. Integrujte do stávajícího webu: není třeba nový portál. Agendy lze začlenit do současného webu obce jako přirozenou součást služeb.
4. Informujte občany: dejte jim vědět, že agendy jsou online. Čím víc lidí podá online, tím méně jich čeká u přepážky.

Přesně na tuhle cestu jsou ChytréFormuláře postavené. Hotové agendové aplikace, správa podání, výpočet poplatků, mapový zákres a integrace do stávajícího webu. Nasazení trvá 2 až 3 pracovní dny.

Časté otázky starostů a úředníků

Související témata

• Digitální podatelna pro obce: co to je, jak funguje a jak ji zřídit
• Správa poplatků online: automatický výpočet, QR platby a platební předpisy
• Kácení dřevin online: žádost s mapovým zákresem
• Přehled dostupných agend: které agendy jsou připraveny k okamžitému nasazení
• Mapový zákres v prohlížeči: ideální pro kácení dřevin, zábory a hlášení závad
• Automatický výměr poplatků: jak systém počítá poplatky podle vašeho sazebníku